TRASA B

 První let v trvání jedné hodiny začíná odletem z Plzeňského letiště Letkov nebo letiště Líně. Po nastoupání bezpečné výšky (cca. 300 metrů nad terénem) se vydáváme na zajímavou cestu. Naše cesta povede zpočátku podél řeky Berounky. Berounka vzniká na severním okraji Plzně spojením čtyř řek odvodňujících plzeňskou kotlinu - Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, přičemž za bod, od něhož řeka nese jméno Berounka, je označován soutok Mže a Radbuzy. Řeka zprvu teče širokým údolím plzeňské kotliny, ale již nedaleko od západočeské metropole se zařezává do romantického hlubokého zalesněného údolí s četnými strmými skalními ostohy a malebnými loukami. Řeka nás vede svým tokem až k hradu Křivoklát.

     Tento skvost nemůžeme ponechat bez povšimnutí a proto si jej z výšky pořádně prohlédneme. Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. a Václava II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. V 19. století nechali Fürstenberkové hrad v romantickém duchu restaurovat.

     Náš let pokračuje dále a po necelých deseti minutách před námi vyvstane nejznámější český hrad a sice hrad Karlštejn. Hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to nejen historickým významem, ale i jeho mohutností a architekturou. Založil jej roku 1348 český král Karel IV. (v roce 1355 korunován na římského císaře). Hradu připadla úloha dobře zabezpečené schránky korunovačních insignií a nejcennějších relikvií římské říše. Hrubá stavba Karlštejna trvala přes deset let, vnitřní úpravy kaple svatého Kříže se protáhly až do roku 1365. Hradní opevnění mělo ve své době odolat jakýmkoli útokům a to se skutečně potvrdilo v roce 1422, kdy Karlštejn marně obléhali Pražané. Na konci 16. století ještě byly z příkazu císaře Rudolfa II. opraveny poškozené hradní budovy, ale přesto v té době již počínal postupný úpadek Karlštejna. Roku 1619 byly odvezeny korunovační klenoty i s archivem do Prahy, v roce 1620 posádka vydala hrad vojsku Ferdinanda II. bez boje a roku 1648 dobyli hrad Švédové. Třebaže chátrání hradu pokračovalo, uvědomovali si nejen čeští vlastenci, ale i majitelé hradu - habsburští panovníci - historický význam Karlštejna. Císař František II. i jeho syn Ferdinand proto nechali nejvíce postižené části opravit. Po roce 1853 dozor nad těmito pracemi převzala nově založená Centrální komise na ochranu památek se sídlem ve Vídni. Dnešní podobu získal Karlštejn při puristické úpravě v letech 1887-1899.
     Bohužel se po třech obletech Karlštejna musíme otočit zpět k domovskému letišti. Nyní již přímočaře letíme západním kurzem směr Plzeň. Po cestě ještě stačíme v rychlosti vidět hrady Točník a Žebrák blízko Hořovic. Následují města Hořovice, Mýto, Rokycany, ale to již dostáváme povolení k přistání.
     Po takto náročné cestě je nutné se občerstvit a kde jinde, než u nás v letištní hospůdce.